Jak funguje spalování - topení v kamnech a krbech?
V dalším textu si jednoduše vysvětlíme, jak funguje spalování v kamnech a krbech a jaké jsou základní požadavky pro efektivní a ekologické spalování.
Pro dosažení ekologického čistého a vysoce účinného spalování je důležité především správné a kvalitní palivo (dřevo, dřevěné brikety, uhelné brikety), dostatečný a dobře regulovatelný přísun kyslíku a dostatečně vysoká teplota v topeništi kamen nebo krbu.
Na začátku topení je topné těleso a komín chladné. Při zatápění je proto důležité nejdříve zahřát topné těleso a komín na požadovanou provozní teplotu. K zatápění dobře poslouží vhodný ekologický podpalovač a drobné suché dříví.
Aby vypouštěné emise škodlivých látek při spalování byly co nejnižší, a zároveň aby bylo docíleno maximálního využití paliva, musí zůstat plyny a prachové částice vznikající při spalování v rozehřátém topeništi kamen nebo krbu co nejdéle, dokud téměr úplně neshoří.
Velkou a důležitou roli přitom hraje optimální přísun vzduchu pro spalování do topeniště kamen a krbu. Při jednolivých fázích spalovacího procesu se potřebné množství vzduchu mění - při zatápění a počátečním rozhoření je potřeba větší množství vzduchu proudící do topeniště především zespodu zpod roštu (označované jako primární přívod vzduchu), naopak po dostatečném rozhoření a vytvoření vrstvy žhavých uhlíků je pro úsporné a pomalé spalování důležité snížit množství vzduchu příváděného do topeniště - uzavření spodního primárního vzduchu, přivření sekundárního vzduchu v horní části a zároveň je do topeniště přiváděn samovolně podle potřeby předehřátý terciární vzduch ze zadní a horní části topeniště (tento terciární vzduch není nikdy regulovatelný).
Nedostatek vzduchu při jednotlivých fázích spalování znamená nedostatek kyslíku, a to má za následek nedostatečné spalování a špatné prohořívání paliva. Nadbytečné množství vzduchu při spalování naopak zatěžuje topeniště kamen a krbu nebo může vést k poklesu teploty, díky čemuž se topení stává méně efektivní
Každé palivo se vyznačuje jinými charakteristickými vlastnostmi, a proto se i jinak chová při spalování. Dřevo se stejně jako hnědouhelné či dřevěné brikety skládá nejenom z částic pevých, ale také z prchavých.
Nejprve hoří látky prchavé, tedy ty, které nejsou vidět. Se stoupající teplotou v prostoru topeniště se pak postupně začnou štěpit i pevné části, a tak vznikají hořlavé výpary, které mohou reagovat s kyslíkem přiváděného vzduchu. Na rozdíl od spalování topného oleje nebo plynu zde můžeme rozlišit dvě fáze.
Hoření prchavých látek doprovází velký plamen. Poté, co chytnou pevné části, se plamen podstatně zmenší. Tomu odpovídá i různá teplota a vzhled plamenů během topení.
Zdroj: Příručka - Topení pevnými paliva, brikett-rekord.com